Prudce se rozvíjející globalizovaný svět nám, kromě řady nejrůznějších překvapení, přináší i obohacení našeho slovníku. Jedním z takových nových termínů je i tzv. »ropný vrchol«.
Co to je? Podle moderních ekologů je to bod v čase, od kterého dojde k trvalému a nezvratnému poklesu světové těžby ropy. Dojde k němu proto, že světové zásoby ropy jsou zřejmě konečné, zatímco poptávka se konečnou nejeví, a co více, stále roste. A bude hůř. Podle odhadů expertů bude světová spotřeba energie v roce 2020 o plných 40 procent vyšší než dnes, světová populace se do roku 2050 rozmnoží o 50 procent, produkce ropy v zemích mimo OPEC klesá už dnes, takže podílu OPEC na světových dodávkách, z dnešních 40 procent, dál poroste. Náklady na udržení a pokrytí nárůstu spotřeby energie během příštích tří dekád dosáhnou nepředstavitelných 16 triliónů dolarů, a to ani nechci mluvit o tom, že řada ložisek se nachází v »podivných« zemích. Je celkem logické, že řada ekologů považuje ropný vrchol za hlavní problém lidstva. Nejsou to však zdaleka všichni. Další, silně zastoupený názor říká, že se lidstvo »udusí« dříve, než fosilní paliva dojdou, tedy, že nezvratné klimatické změny, způsobené především produkcí CO2, znemožní lidstvu pobyt na podstatných částech matičky Země daleko dříve. Extrémní příznivci této školy dokonce tvrdí, že vzhledem k setrvačnosti těchto procesů, jsme nezvratného poškození našeho prostředí již dosáhli a že fatální změny klimatu se již nedají odvrátit. Za pravdu jim dávají i meteorologové, kteří v poslední době zaznamenávají skutečné teplotní rekordy. Pro pořádek pouze uveďme, že rekordně nejteplejším rokem historie se stal rok 1998 následován roky 2002, 2003 a 2004, když jen v průběhu léta 2003 zmizelo na 10 procent alpských ledovců. Bude-li tento trend pokračovat tímto tempem, tři čtvrtiny švýcarských ledovců zmizí do roku 2050. EEA varuje, že i když se globální oteplování podaří zpomalit, lidé budou i tak brzo čelit atmosférickým podmínkám, jaké člověk dosud nezažil. Nevím, co je lepší, zda barel ropy za 200 dolarů, nebo srpnová teplota v Praze 50 ° C. Zdá se, že nás čeká obojí, což si uvědomují i v Bruselu. Komisař pro energetiku Andris Piebalgs hodlá v příštích týdnech předložit Zelenou knihu, která se má stát signálem k vybudování společné politiky v této oblasti a debata o ní bude stěžejním tématem březnového summitu unie. Bez toho, že bych čekal na konkrétní výsledek, dovoluji si předpovědět, že jedním z doporučení bude posílit energetické využití biomasy. Již dříve si EU vytyčila cíl do roku 2010 pokrývat 5,7 procenta své spotřeby biopalivy, ale současný podíl představuje pouze necelé procento. V Česku pak podíl bionafty na trhu paliv pro vznětové motory během pěti let dokonce klesl z 2,33 na loňských 1,37 procenta. V roce 2010 by přitom u nás bionafta měla v procentech tvořit 6,19 spotřeby nafty a bioetanol pak 8,37 spotřeby benzínů. Celkem slušnej byznys. Být mazaným českým investorem, tak začínám shánět zachovalou fabričku. (původně zveřejněno 21. 2. 2006 v Hospodářských novinách)
Comments